CLOSER. TAK KRÁSNÝ. TAK SMUTNÝ. VIDĚT,JAK SI VŠICHNI LŽEME DO OČÍ. JAK NĚCO NALHÁVÁME SAMI SOBĚ. JAK TOUŽÍME A SNÍME A TY SNY ZABÍJÍME SAMI PŘED SEBOU. ČINEM.SLOVY.I MLČENÍM. VĚCI BY JSME MĚLI DĚLAT SAMI PRO SEBE. VYTVÁŘÍME ŽIVOT A TEN DRUHÝ JE TU PROTO,ABY NÁS JÍM DOPROVÁZEL. ABY HO DOTVÁŘEL,NIKOLIV PŘETVÁŘEL. TO JE AŽ DRUHOTNÁ SFÉRA. SDÍLET ŽIVOT.BUDOVAT. ALE NENECHAT SI HO BRÁT A OBĚTOVAT.
pardon,moje existenční krize je už asi nad měřítkem pochopitelnosti.
No comments:
Post a Comment