paris,i wanna see you soon

paris,i wanna see you soon
gentle

2/20/2010

Its the end,my friend.


Skončilo to.Skončilo to a už se to nedá slepit.
Od včerejšího dne pocit,že už to nepůjde dál,ne že bych ho nemělla ráda - milovala jsem ho víc než cokoliv,co kdy existovalo.
Ale strach z konce,strach z ublížení,strach ze lží a pravdy.
Strach z toho,že nebude a on už není.
Strach z toho,že bude za hodinu objímat jinou a jiné šeptat do ucha,že je jeho všechno.
V srdci pusto a prázdno a přes to jakási úleva.
Plíce naplněné vzduchem.
Na mém pravém předloktí ješt čtvrteční nápis "Š - my life and my death"
Skákat z okna nebudu,ale jistojistě ve mně něco zemřelo.
Byl první,koho jsem milovala,byl první,po kom jsem kdy toužila.
Je jasné,že teď pláču,nemůžu to zastavit.
Před hodinou tady seděl,teď jen vzpomínky a on na každém milimetru pokoje.
Připomíná mi ho kapky do nosu,hrníček ze kterého pil,peřina pod kterou jsme usínali.
Mělo to být navždy.
Už nikdy nechci.
Nikdy jiného.
Končím.

Vnitřní suicide.

No comments:

Post a Comment